Muzikoterapie

[tab:Muzikoterapie]

Muzikoterapie využívá hudbu, konkrétně pak její prvky: melodii, harmonii, rytmus, dynamiku, barvu zvuku a další. V různých zemích se liší chápání a definice muzikoterapie. Společné jsou však tyto znaky: muzikoterapie zasahuje do různých vědních oborů, využívá prvků hudby, nevyžaduje však vzdělání klientů v oblasti hudby, rozvíjí vztah mezi klientem a jeho terapeutem (kvalifikovaná osoba), zasahuje do fyzických i psychických vlastností člověka, uplatňuje se v prevenci, léčbě i rehabilitaci jedinců se zdravotním postižením všech věkových kategoriích a rozvíjí člověka ve všech jeho dimenzích.

Pedagogická muzikoterapie má příznivé účinky zejména v oblasti učení, komunikace, v osobnostním rozvoji a v sociálním začlenění. Nejčastěji pomáhá osobám s tělesným nebo mentálním postižením. Dále se využívá u osob s poruchami učení, chování a řeči, ale i s poruchami zraku, sluchu a s kombinovanými vadami. Tato terapie působí především na koncentraci, paměť, řeč, ale také senzomotoriku a emoce. Muzikoterapie medicínská se zaměřuje na odpoutání se od fyzické bolesti, stresu a psychického napětí. Hudba v tomto případě neléčí, ale zmírňuje bolesti a pomáhá překonávat strach a úzkost. Dokáže také stimulovat pohyby, čímž působí na celkovou motoriku pacienta. Psychoterapeutická muzikoterapie pomáhá v celkovém rozvoji osobnosti, v oblasti psychiky, komunikace a v sociální interakci.

Aktivní muzikoterapie je založena na zapojení dítěte (dospělého) do různých činností prostřednictvím lidského těla, hlasu a hudebního nástroje. Patří sem tedy práce s tělem (hra na tělo, dýchání), s hlasem (zpěv, říkadla, improvizace) a hra na nástroje různého druhu (tradiční, etnické, vlastní výroby). Mezi aktivní muzikoterapii řadíme také improvizaci, psaní písní, kompozici a následné vystoupení.

Receptivní (pasivní) muzikoterapie využívá poslechu hudby ve spojení s imaginací, pohybem, relaxací apod. Vzhledem k individuálním možnostem, dispozicím a potřebám dítěte je třeba rozhodnout, která forma muzikoterapie je pro něj nejvhodnější. Terapeut tak rozhodne, zda je vhodná individuální, skupinová nebo hromadná forma terapie.

Individuální forma muzikoterapie se odehrává mezi klientem a terapeutem, skupinová mezi několika klienty a terapeutem (je vhodné zařadit maximálně dvanáct klientů) a hromadná při počtu klientů větším než 30, kde probíhá jiná skupinová dynamika. Každá forma má svá specifika – podle individuální i skupinové dynamiky a podle diagnostických kritérií. Terapeut zvažuje, v jaké míře je která terapie pro klienta vhodnější. Důležitou úlohu v muzikoterapii má terapeut, který musí být kvalifikovaný. Měl by mít vrozené určité vlastnosti, např. hudební cítění a kreativitu.

[tab:Muzikoterapie FMT]

Rozhovor o muzikoterapii s PhDr. Katarínou Grochalovou

Jak a kdy jste se poprvé dostala k muzikoterapii?

Již při vysokoškolském studiu mě zajímal a přitahoval obor muzikoterapie, avšak teprve v roce 1999 jsem jej začala studovat na hudebně-terapeutickém institutu v Uppsale (Švédsko). Jedním z podstatných mezníků mého směřování v muzikoterapii bylo narození mé dcery s dg. Trizomie 21 – Downův syndrom.

Co pro Vás představuje pojem muzikoterapie?

Muzikoterapii chápu jako proces, ve kterém je možno pomocí speciálního užití hudby zlepšit zdravotní stav u dětí nebo dospělých, eventuálně zmírnit některé problémy, které přináší určitý typ zdravotního poškození.

Jaké jsou Vaše odborné, popř. osobnostní kompetence v tomto směru?

Vystudovala jsem konzervatoř – obor flétna, poté hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1999-2002 jsem studovala hudební terapii ve Švédsku, v Uppsalském hudebně-terapeutickém institutu, pod vedením Lasse Hjelma, zakladatele FMT-metody. V roce 2002 jsem studium úspěšně zakončila a stala se „Diplomovaným muzikoterapeutem FMT-metody“. Jsem členkou FMT-terapeutické společnosti ve Švédsku – RFDM (Riksföreningen För Diplomerade Musikterapeuter Funktionsinriktad Musikterapi FMT). O FMT-metodě a dosažených výsledcích přednáším na seminářích společností pomáhajících dětem se zdravotním postižením.

V čem osobně spatřujete atraktivitu muzikoterapeutické práce?

Myslím, že muzikoterapie je poutavá hlavně proto, že terapeut vidí smysluplnost toho, co dělá. Když pozorujete, že u většiny klientů terapie funguje, prospívá, že ji klienti přijímají a navíc se na ni těší – je to úžasný pocit nejen pro terapeuta, ale i pro klienta. Terapie je nesmírně tvořivá práce, u které musíte přemýšlet, neboť před sebou máte člověka jako „živý materiál“. Každý je jiný a každý potřebuje specifický přístup. Jsou samozřejmě i případy, kdy terapie z určitých důvodů „nesedne“ a výsledky se nedostaví. Když klient např. hudební terapii odmítá, pak doporučuji zkusit jinou podpůrnou metodu, jako součást komplexní péče.

Považujete se za kompetentní muzikoterapeutku?

Když jsem držela v ruce muzikoterapeutický diplom, myslela jsem si že ano. Dnes ale vím, že mi scházela důkladná praxe v tomto oboru. Zabývám se hudební terapií pomocí FMT-metody v praxi již několik let a nyní teprve mohu říct, že se považuji za kompetentní hudební terapeutku. Přesto neustále procházím procesem hledání – poznání – tvoření.

Můžete stručně charakterizovat FMT-metodu?

FMT-metoda je specifický druh terapie, která pochází ze Švédska. Metodu vytvořil a zpracoval pan Lasse Hjelm na základě svých dlouholetých zkušeností z praxe v rehabilitačním centru v Uppsale. Od roku 1987 se metoda vyučuje na soukromém hudebně-terapeutickém institutu – Musikterapiinstitutet Uppsala. Studium je tříleté včetně praxe a absolvent získá titul „Diplomovaný terapeut“.

FMT-metoda je považována za léčebnou metodu s vlivem na nervový a svalový systém lidského organismu, při níž se pracuje individuálně a neverbálně. Švédský název „FMT – Funktionsinriktad musikterapi“ znamená v překladu hudební terapie se zaměřením na funkce lidského těla. Používají se zde jednoduché melodie – kódy (celkem asi 20), které terapeut hraje na akustický klavír a adept (označení pro klienta, pacienta) reaguje hrou na bicí nástroje. Hra není samoúčelná, neboť terapeut vede adepta ke konkrétní činnosti. Pro bicí nástroje se používá přibližně 30 modelů různého uspořádání (sestav) nástrojů. Postupuje se od nejjednodušších sestav, kdy adept hraje na jeden nástroj, ke složitějším sestavám se šesti a více nástroji. Hudba je u této metody prostředek pro spolupráci terapeuta a adepta: pomocí klavíru, bicích nástrojů a speciálních paliček na bicí nástroje se u adepta rozvíjí pohyb, tzn. jeho motorické funkce a integrují další smyslové funkce – zrak, sluch, hmat. Adept je nucen začít sledovat a zapojovat svou stabilitu, koordinaci pohybu, koncentraci, logické myšlení, paměť, okrajové – periferní vidění a orientaci v prostoru. Speciální stimulující prostředí a spolupráce mezi terapeutem a adeptem pozitivně ovlivňuje a podněcuje adeptův nervový systém.

Terapeutické sezení je náročné na koncentraci a představuje 20-25 minut efektivního hraní. Terapii je vhodné dělat jednou týdně, v některých případech stačí jednou za dva týdny.

Jak široké je uplatnění FMT-metody?

FMT-metoda ovlivňuje-stimuluje vývoj motorických, poznávacích (kognitivních) a emocionálních funkcí adepta. Je zvlášť vhodná při poruchách všech výše jmenovaných funkcí, uplatňuje se tedy jako léčebná metoda při:

kongenitálních a získaných poruchách vývoje mozku a svalů – dětská mozková obrna, chromozomální poruchy – Trizomie 21 – DS, TS a jiné syndromy, poškození mozku (následkem náhlé mozkové příhody, úrazů apod.),
poruchách chování, autismu, Aspergerova syndromu, psychických poruchách – demence, deprese, Parkinsonova a Alzheimerova nemoc,
specifických vývojových poruchách učení – dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, hyperaktivitě a problémech s koncentrací – ADHD, ADD,
u nevidomých, slabozrakých a sluchově postižených,
poruchách spánku, vyčerpání, stresu, úzkostných stavech,
bez specifické diagnózy na udržení dobré tělesné a psychické kondice bez omezení věku.

Vedete záznamovou (foto, audio, video, text) dokumentaci v rámci muzikoterapeutické intervence?

Pravidelně si vedu textové záznamy a video, které zachycují terapeutický proces a vývoj mých adeptů v čase. Videozáznamy využívám také jako ukázku terapie pro rodiče dětí se kterými pracuji. Pokud videozáznam použiji při prezentacích metody, tak samozřejmě vždy se souhlasem rodičů.

Kde v současné době pracujete?

Kromě privátní praxe pracuji jako hudební terapeut v Základní a mateřské škole pro zrakově postižené v Brně. Druhým rokem spolupracuji také s psychiatrickým oddělením lázní Jeseník.

Jaké hudební nástroje obecně preferujete v muzikoterapii?

V rámci své metody užívám akustický klavír a soustavu bicích nástrojů. Využití hudebních nástrojů v muzikoterapii se vždy odvíjí od metody, se kterou terapeut pracuje. Myslím si, že v hudebních terapiích jsou vhodné především akustické hudební nástroje.

Jak vnímáte rozdíl mezi živou a reprodukovanou hudbou?

Když opomeneme estetickou funkci hudby, opět záleží na typu metody se kterou v terapii pracujeme. Příklad: FMT-metoda využívá živou hudbu, Tomatisova metoda (www.tomatis.com, pozn. aut.) reprodukovanou. Obě metody fungují velmi dobře, i když se zásadně liší ve způsobu užití hudby. Některé styčné body jsou však u obou zmíněných metod stejné. Velmi stručně řečeno se jedná hlavně o neverbální stimulaci sluchového aparátu. Obě metody jsou tedy stimulační, neboť stimulují důležité smyslové funkce a mohou naplňovat podobné nebo dokonce stejné muzikoterapeutické cíle.

Co pokládáte v současném muzikoterapeutickém dění u nás za zásadní?

Na muzikoterapeutické půdě v České republice zatím chybí přehlednost a více profesionální úrovně. Je důležité, aby bylo jasné, kdo jakou metodou pracuje, kde se školil, popř. kde se školí, jakým výcvikem prochází, pokud je metoda vlastní, aby ji popsal, dal ji do srozumitelné formy, uvedl výsledky práce atd. Někdo může mít vlastní koncepci, která může být velmi dobrá a nemusí mít školení v určité metodě.

Také se setkávám s tím, že u některých přístupů nelze rozlišit, zda se jedná o aktivity s hudbou, které jsou blíže vyučovacímu procesu nebo jde-li o proces hudebně-terapeutický.

Když bude muzikoterapie u nás více přehledná, bude se lépe odvíjet odborná akceptace muzikoterapeutických aktivit a snaha o spolupráci ze strany lékařů.

Velmi vhodné by bylo rozšiřování hudebně-terapeutických metod, které mají určitý kredit v zahraničí a jsou považovány za dobře fungující. Všem zájemcům o studium muzikoterapie doporučuji, aby se nebáli a udělali si výcvik v zahraničí. Myslím si, že to není v současnosti až takový problém. Samozřejmě ekonomická stránka a jazyková bariéra, ale pokud má člověk svou vizi a jde si za ní, tak se zmíněné překážky dají překonat.

Na čem nyní pracujete nebo co Vás zajímá z oblasti muzikoterapie?

Aktivně nyní pracuji metodou FMT, ale do budoucna bych si přála pracovat i jinou metodou. Chtěla bych se tedy dál rozvíjet v sebevzdělávání – především výcviku v jiné muzikoterapeutické metodě.

Pro švédský časopis FMT-terapeutů dokončuji článek, který se zabývá prací s nevidomými adepty v rámci FMT-metody. Švédské terapeuty tato oblast zajímá, neboť v takovém rozsahu nikdo z mých kolegů v tomto směru nepracuje.

Můžete na závěr prozradit Váš muzikoterapeutický sen?

Ty nejtajnější sny se neprozrazují, ale jeden Vám přece prozradím: Mít vlastní terapeutické centrum.

Děkuji za milý rozhovor, čaj s mlékem a Váš drahocenný čas…

Zdeněk Vilímek
V Brně 17.3.2006

Kontakt

PhDr. Katarína Grochalová
hudební terapeutka FMT-metody
e-mail: katgro@volny.cz

Publikace:

1. Muzikoterapie FMT-metoda: Časopis Kamínky, 5/2003, str. 6-7. Vydává
Centrum pro rodinu a sociální péči, Brno

2. Hudební terapie pomocí FMT-metody: Časopis Průvodce náhradní rodinnou péči, 2/2004, str. 20-21

3. Muzikoterapia za pomoci švédskej FMT-metódy: Časopis spoločnosti Downovho syndrómu na Slovensku -Slnečnica, 2/2005, str.15

4. Co je to hudební terapie pomocí FMT-metody, zhodnocení výsledků práce: Časopis Plus 21, klubu rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem, 3/2005, str.13-14

Odkazy:
www.fmt-metoden.se – švédská i anglická verze stránek o FMT-metodě

 

zdroj: www.muzikoterapie.cz

[tab:END]