Integrace dětí s DS do základní školy

Vyberte kapitolu:


[tab:3.1]

3.1. Cíl práce, výzkumné metody, výzkumné otázky, harmonogram práce

Cíl práce

Ústředním cílem obou následujících částí diplomové práce je, jak je patrné již z názvu, zjistit a popsat, jakým způsobem funguje na území naší republiky integrace dětí s diagnózou Downův syndrom do hlavního proudu vzdělávání, čili do běžných základních škol.
Výzkum se zaměřuje převážně na analýzu dat vypovídajících o úspěšnosti, možnostech, úskalích, průběhu integrace a názorech osob které s integrací těchto dětí jsou, nebo by mohly být v přímé konfrontaci.

Cílem je nejen popsat konkrétní realitu integračních možností v České republice, ale také nastínit celkové povědomí, názory a míru otevřenosti naší společnosti vůči tomuto modernímu a rozvíjejícímu se fenoménu ve vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Výzkumné metody

Na počátku výzkumu stály osobní čtyřleté zkušenosti a každodenní kontakt s rodinami dětí s Downovým syndromem v rámci zaměstnání autorky práce v o.s. Úsměvy. V rámci tohoto sdružení působí od roku 2007 jako terapeut. Realizuje zde tzv. Terapie na rozvoj kognitivních funkcí s využitím Feuersteinovy metody a je ve velmi úzkém, mnohdy až přátelském vztahu, s rodinami 25 dětí a mladých lidí s Downovým syndromem, kteří na terapie jí vedené pravidelně docházejí.

Mnoho názorů a poznatků, které se ve výzkumu objevují, jsou získány touto spoluprací s rodinami, které otázku integrace jejich dětí řeší každodenně (ať už aktuálně, nebo do budoucna). Díky kontaktům získaným v rámci práce v této organizaci (která je úzce propojená s dalšími podobnými organizacemi sdružujícími rodiny lidí s Downovým syndromem po celé republice), vznikl tento výzkum, který by se mohl v budoucnu stát zdrojem informací pro každého, kdo se o integraci dětí s Downovým syndromem (DS) zajímá. Převážně pro rodiče dětí s Downovým syndromem, kteří často nevědí co od integrace svého dítěte čekat, by mohla být tato práce dobrým úvodem do problematiky.

Vzhledem k charakteru výzkumu – podrobná analýza 10 konkrétních případů integrace dětí s DS do základní školy (ZŠ) se jedná o výzkum kvalitativního charakteru. Kvalitativní výzkum je v tomto případě nejlepší možnou cestou, protože nabízí možnost hloubkového rozboru a zpracování velmi konkrétních informací získaných osobním kontaktem s respondenty. Na druhé straně, kvantitativní výzkum by bylo v tomto případě velmi složité realizovat z důvodu stále ještě nízkého počtu dětí s Downovým syndromem integrovaných do základních škol v naší republice.

Celý výzkum je rozdělen na názory dvou základních skupin: 1. skupina je tvořena osobami, které se účastní integrace dítěte s DS. 2. skupina je tvořena lidmi z laické veřejnosti, kteří se integrace neúčastní. Popisu skupin se budeme podrobně věnovat v další části této kapitoly zabývající se charakteristikou výzkumného vzorku.

První metodou využitou ve výzkumu, která celé šetření započala, je podrobná analýza dostupné odborné literatury.

Jelikož se, jak už bylo zmíněno, jedná o výzkum kvalitativního charakteru, základem sběru dat využitých v šetření jsou především metody založené na osobním styku s dotazovanými. Zvolené a využité metody ve výzkumu jsou především rozhovor a pro kompletaci názoru také pozorování.

Veškeré rozhovory byly řízené a předem připravené, dle sestavené struktury. Kompletní seznam pokládaných otázek nalezneme v 1. oddílu příloh diplomové práce, nazvaném Struktura otázek v rozhovorech, v rámci příloh č. 2-10. Otázky nejsou záměrně očíslovány, protože v následné tabulkové analýze odpovědí, byly zpracovány jen některé z nich – ty nejzajímavější, s důležitou výpovědní hodnotou. Jelikož byly zpracovány jen některé odpovědi, lišily by se čísla otázek a tabulkově zpracovaných odpovědí a to by bylo zbytečně matoucí).

Všichni dotazovaní z téže skupiny (rodiče 1. skupiny, spolužáci 1. skupiny, pedagogové 1. skupiny, rodiče 2. skupiny, pedagogové 2. skupiny, děti 2. skupiny) byli podrobeni stejným sadám otázek. Některé otázky jsou pro stejné dotazované z obou skupin (např. pro rodiče 1. skupiny a pro rodiče 2. skupiny) záměrně shodné. Toto využití shodných otázek slouží k tomu, aby mohlo v závěrečné kapitole výzkumu dojít ke konfrontaci a porovnání názorů laické a zainteresované skupiny dotazovaných. Délka rozhovorů byla individuální, otázky jsou postavené tak, aby na ně bylo možné odpovědět jedinou větou (veškeré časté odpovědi jsou formou určitých zástupných odpovědí využity ve výsledcích šetření v tabulkách), avšak mnoho odpovědí bylo dotazovanými posléze hluboce rozvedeno (podnětné a zajímavé názory jsou citovány v doslovném přepisu původního znění přímo pod souvisejícími tabulkami, v rámci 2. oddílu přílohy práce, nazvaném Tabulková analýza názorů dotazovaných).

Kromě rozhovorů byla ve výzkumu doplňkově využita i metoda pozorování. Poukazujeme na to, že byla využita pouze doplňkově, protože vzhledem k tomu, že pozorování proběhlo ve školách pouze jednou a po omezenou dobu (jedno vyučovací dopoledne včetně přestávek) a veškeří aktéři, především integrované dítě, se mohli chovat jinak než je u nich běžné (v důsledku naší přítomnosti ve třídě), považujeme tuto metodu spíše za způsob dokreslení představy o průběhu integrace ve třídě získané rozhovory.

Celá výzkumná část práce je rozdělena do dvou částí.

První výzkumná část dokumentu je úvodního informačního charakteru. Seznamuje nás se základními cíly, metodami a výzkumnými otázkami, které se budeme v rámci šetření snažit zodpovědět. Uvádí také harmonogram práce na výzkumu a seznamuje nás s výzkumným vzorkem a oblastní, kde bylo výzkumné šetření prováděno. V rámci této kapitoly se také blíže seznámíme s tím, jak probíhala analýza výsledků vlastní výzkumné činnosti a jaká je konečná podoba tohoto šetření po analýze a zpracování dat. K této kapitole náleží první dva oddíly přílohy dokumentu (Struktura otázek v rozhovorech a Tabulková analýza názorů dotazovaných), které ucelují pohled na získaná data, se kterými budeme více pracovat v následující kapitole.

Druhá část výzkumu (2. kapitola) má za úkol zhodnotit výsledky šetření (odpovědi dotazovaných zpracované v předešlé kapitole), konfrontovat názory obou skupin a z těchto výsledků vyvodit závěry týkající se integrace dětí s DS v podmínkách naší republiky. V rámci těchto závěrů nás zajímá především zodpovězení výzkumných otázek uvedených následně v této kapitole.

Přílohy náležící k dokumentu jsou, jak už bylo nastíněno, rozděleny do 3 základních oddílů z důvodu lepší orientace. 1. oddíl přílohové části obsahuje kompletní seznam otázek využívaných v rámci rozhovorů. 2. oddíl přílohové části obsahuje tabulkové zpracování odpovědí na tyto otázky a 3. oddíl přináší zpracování těchto tabulek a odpovědí do přehledných grafů.

Příloha č. 1 (Článek z o Downově syndromu z časopisu Můžeš) není, jako jediná, zařazena do žádného oddílu. Je tomu tak proto, že se tematicky do žádného oddílu nehodí. Přesto článek v rámci práce zařazujeme, protože je velmi zajímavý a souvisí s tématem integrace lidí s Downovým syndromem do vzdělávání a společnosti. Jeho obsah byl uveřejněn v 15. ročníku časopisu „Můžeš“, který vydává Sdružení přátel Konta BARIÉRY s Nadací Charty 77 (www.muzes.cz). Autorka práce bohužel konkrétní časopis nesehnala, tento článek jí byl poskytnout již v elektronické podobě od jednoho z rodičů dětí s DS. Autorkou článku je MUDr. Eva Střihavková, matka dospělé dcery Denisy s DS (na obrázku v rámci článku). Text pojednává o tom, jak se mění tendence naší společnosti vůči přijímání lidí s DS do majoritní společnosti a může nám poskytnout zajímavé úvodní a doplňující informace k výzkumné části diplomové práce.

Každé samostatné výzkumné šetření vypadalo tak, že byla navštívena konkrétní základní škola, v níž je integrováno dítě s Downovým syndromem. Ve všech případech se jedná o integraci na prvním stupni ZŠ, v jednom případě na druhém stupni ZŠ. V rámci vyučování byly provedeny rozhovory s účastníky vyučovacího procesu a byla získána určitá konkrétní představa i pomocí přímého pozorování dítěte s Downovým syndromem, v rámci jeho fungování ve všech aktivitách v rámci vyučování i o přestávkách.

Mimo školu byly provedeny výzkumné rozhovory s rodiči dětí s Downovým syndromem a pedagogickou i nepedagogickou veřejností, realizované za účelem zjištění všeobecného názoru laické veřejnosti na otázku integrace osob s mentálním postižením (popř. konkrétně Downovým syndromem). Tato data budou dále využita jako zdroj konfrontace názorů osob zainteresovaných v procesu integrace vůči názorům osob, které se integrace nijak neúčastní.

Výzkumné otázky

Integrace a inkluze jsou v dnešní době značně se rozvíjející a moderní termíny. Většina rodičů dětí s Downovým syndromem aspiruje přednostně k této variantě vzdělávání jejich dítěte, aniž by si ale vždy plně uvědomovali, jak přesně tento proces funguje a co může jim i jejich dítěti a potažmo celé rodině přinést.

Integrace je zkrátka moderní v kruzích rodin dětí s postižením (vycházíme z dlouhodobých osobních vztahů s rodinami dětí s postižením).

Integrovat je opravdu výborná cesta, ale ne vždy jediná a bezpochybně nejlepší pro každé dítě s mentálním postižením a toto by si měl každý rodič uvědomit a nebrat tuto alternativu jako jedinou možnou a žádoucí.

Co se týče názorů rodin intaktních dětí a laické veřejnosti na integraci dětí s mentálním postižením do běžných základních škol, považují i oni tuto alternativu za jedinou žádoucí a zajímavou? I tato otázka by nás měla zajímat, protože to budou právě tito rodiče, tito intaktní spolužáci, tito učitelé a ředitelé běžných základních škol bez zkušeností s integrací, kteří by měli našemu integrovanému dítěti poskytnout základní složky úspěšného integrovaného vzdělávání: Pochopení, podporu, důvěru a náklonnost.

Za jednu z nejdůležitějších otázek (které má tento výzkum za cíl objasnit), považujeme to, jak moc je intaktní laická veřejnost otevřená, připravená a přístupná integraci dětí s Downovým syndromem do běžných základních škol?

Nabízí se nám ale ještě další otázky, jejichž zodpovězení v šetření nesmíme opomenout, protože se rovněž bezprostředně vztahují s úspěšnosti integrace dětí s DS do ZŠ.

Liší se markantně názory pedagogů, rodičů a intaktních žáků zainteresovaných v integraci a dosud do integrace nezapojených? A pokud se tyto názory liší, tak proč?

Funguje u nás integrace dětí s Downovým syndromem na tak vysoké úrovni, že sami zúčastnění ji považují za efektivní a přínosnou? Co by bylo v rámci této alternativy v našich podmínkách třeba změnit k lepšímu?

Jaké jsou nejčastější problémy, které musí rodiny integrovaných dětí řešit a co je naopak těmito rodinami považováno za největší přínos integrace?

Časový harmonogram výzkumu

Leden 2010 – červenec 2010:
– intenzivní studium odborné literatury, ujasnění tématu a tvorba projektu diplomové práce, vyhledávání rodin dětí s DS integrovaných v České republice ochotných ke spolupráci na výzkumu

Srpen 2010 – říjen 2010:
– zpracovávání teoretické části a příprava na výzkum

Listopad 2010 – leden 2011:
– dokončení teoretické části a realizace vlastního výzkumného šetření

Únor 2011 – duben 2011:
– analýza výzkumu a zhodnocení získaných dat

[tab:3.2]

3.2 Charakteristika výzkumného vzorku a oblastí výzkumného šetření

Charakteristika výzkumného vzorku

Za hlavní metodu výzkumu je považován rozhovor. Lidé, kteří byli v rozhovorech dotazováni, jsou rozděleni do 2 základních skupin. Toto rozdělení bude pro strukturu výzkumu stěžejní a využívané v celém šetření.

  1. skupina je tvořena lidmi, kteří se procesu integrace dítěte s DS do základní školy přímo účastní. Můžeme ji nazvat, jako „Zainteresovaní v integraci“.
  2. skupinu dotazovaných tvoří lidé, kteří doposud s integrací dítěte s DS nepřišli do styku, v integraci jsou zatím považováni za laiky. Tuto skupinu můžeme tedy nazvat „Nezainteresovanými v integraci“.

V rámci 1. skupiny (zainteresovaných) dotazovaných jsme se ve výzkumném šetření zaměřili na názory:

  • pedagogů integrovaného dítěte s Downovým syndromem (3 ředitelé ZŠ, 3 třídní učitelé a 5 asistentů pedagoga).
  • spolužáků integrovaného dítěte s Downovým syndromem (názory vybraných 10 spolupracujících dětí z 5 tříd, v nichž je integrováno dítě s DS).
  • rodičů integrovaného dítěte s Downovým syndromem (názory 10 dotazovaných rodičů).

Tato skupina je tvořena lidmi nejbližšími integrovanému dítěti, kteří přímo ovlivňují a účastní se integrace a žijí v ní spolu s dítětem s Downovým syndromem.

2. skupina (nezainteresovaných) je tvořena názory těchto osob:

  • pedagogové (2 ředitelé a 8 učitelů běžných základních škol, v nichž integrace doposud nebyla realizována)
  • intaktní žáci běžných základních škol, kteří nemají doposud s integrací ve své třídě zkušenost (10 žáků)
  • rodiče intaktních dětí, kteří nemají s integrací dítěte s postižením do běžné ZŠ zkušenost (10 rodičů)

V rámci 1. skupiny byla výzkumná data získána přímým šetřením ve školách a blízkém sociálním prostředí 10 dětí s Downovým syndromem vzdělávaných v rámci integrace na běžné základní škole.

Respondenti z 2. skupiny jsou náhodně vybraní a dotazovaní občané ČR, jejich počet je v případě pedagogů 10, v případě intaktních žáků 10 a v případě rodičů intaktních dětí rovněž 10.

Charakteristika oblastí výzkumného šetření

Přestože členy o.s. Úsměvy je hned několik dětí s Downovým syndromem vzdělávaných v integraci na ZŠ (které by poskytly velmi reprezentativní vzorek pro výzkum), rozhodli jsme se rozšířit výzkumné šetření nejen na Jihomoravský kraj, kde naše organizace přímo působí. Ze zkušenosti z kontaktu s jinými organizacemi podobného typu po celé  ČR víme, že v každém kraji a městě jsou jiné integrační možnosti a tendence, proto je tento výzkum rozšířen a týká se nejen jižní Moravy, kde máme situaci zmapovanou poměrně dobře, ale i dalších míst v České republice.

V rámci výzkumného šetření jsme získali data z integrujících základních škol v Jihomoravském, Olomouckém a Jihočeském kraji a dále z krajů Vysočina a Praha. Ve zlínském kraji jsme se o výzkum pokoušeli (funguje zde spřátelená o. p. s. Ovečka sdružující rodiny osob s DS, avšak nepodařilo se nám nalézt žádné dítě vzdělávané v tomto kraji v integraci na ZŠ).

V uvedených krajích bylo navštíveno celkem 7 škol a získána data od 10 integrovaných dětí s Downovým syndromem. V rámci výzkumného šetření byly provedeny rozhovory s 11 pedagogy dětí s DS navštěvujících běžné ZŠ, s 10 rodiči integrovaných dětí s Downovým syndromem a s10 vybranými spolužáky integrovaných dětí s DS z 5 navštívených základních škol (z 5 tříd, kde je dítě integrováno). Názory spolužáků jsme v průběhu výzkumu získaly od více než jen 10 dětí, ale stále se opakovaly a bylo jich zbytečně velké množství. Aby se výzkum lépe hodnotil a počty dotazovaných byly vyrovnané, ve výzkumu jsme využili nejzajímavější data jen od 10 dětí. V rámci 2. skupiny „Nezainteresovaných v integraci“ bylo prováděno šetření především v Jihomoravském kraji a od jednotlivců z Prahy, Vysočiny a z Olomouckého kraje.

[tab:3.3]

3.3 Analýza výsledků vlastní výzkumné činnosti

Výsledky samotného výzkumného šetření získané formou rozhovorů s 1. i 2. výzkumnou skupinou, jsou pro přehlednost zpracovány do tabulek. Pro každou otázku je utvořena samostatná tabulka formulující nejčastější odpovědi a počet dotazovaných, kteří tímto způsobem na otázku odpověděli. Společné názory dotazovaných na otázky zpracované v tabulkách jsou zjednodušené do jedné výstižné věty, vystihující hlavní společnou myšlenku odpovědi.

Některé otázky v rozhovoru měly charakter uzavřené otázky a některé měly charakter otevřené otázky, proto se v tabulkách objevují dvě alternativy zpracování.

První alternativa spočívá v tom, že každý dotazovaný vyjádřil jediný názor, vyjádřil jedinou skutečnost (např. otázka: „Víte, co je Downův syndrom?“ Dotazovaní buď odpověděli, že vědí, o co se jedná, nebo že pouze tuší, nebo že nevědí). Není možné zaznamenat více alternativ odpovědi na tento typ otázek u jednoho dotazovaného, proto počet odpovědí bude v tomto případě vždy shodný s počtem dotazovaných.

Druhá alternativa je ale postavena na možnosti, kdy měl dotazovaný hned několik variant odpovědi a širší možnost vyjádřit své názory (např. otázka: „V čem si myslíte, že tkví hlavní přínosy integrace na dítě s DS?“ Dotazovaní vyjmenovali veškeré pozitivní vlivy integrace na dítě, které považovali za vhodné zmínit). Proto v rámci tohoto typu otázek najdeme větší počet odpovědí, než dotazovaných.

Tabulky obsahují holou a zjednodušenou podstatu názorů, avšak některá konkrétní prohlášení mají natolik zajímavou výpovědní hodnotu, že jsou dodatečně citovány přímo pod tabulkami, k nimž se vztahují. Tyto výroky jsou citovány v plném znění, doslovně tak, jak je uvedl dotazovaný. Tyto citace jsou uvedeny ve výzkumu jako tzv. Zajímavé názory.

Kapitola a tabulky uvedené v jejím rámci mají za úkol analyzovat názory a strukturovaně nabídnout čtenáři přehled pohledů všech dotazovaných z obou základních skupin na integraci dětí s mentálním postižením (Downovým syndromem) do ZŠ a poskytnout hlubší náhled do problematiky. Veškeré tabulky, které byly zpracovány z dat získaných rozhovory, naleznete v druhém oddílu příloh diplomové práce, pod názvem Tabulková analýza názorů dotazovaných. Tabulky nebyly využity přímo v textu diplomové práce, ale v rámci přílohy, pro jejich veliké množství a rozsah.

Názory 1. skupiny dotazovaných

Tato část kapitoly přináší tabulkový přehled názorů dotazovaných ze skupiny osob zainteresovaných v integraci dětí s Downovým syndromem do ZŠ doplněný citací „Zajímavých názorů“. Veškeré odpovědi naleznete zpracovány v tabulkách v  přílohách č. 11, 12 a 13 v rámci 2. oddílu přílohové části dokumentu.

Názory 2. skupiny dotazovaných

Tato část kapitoly nabízí tabulkový přehled názorů dotazovaných ze skupiny osob nezainteresovaných v integraci dětí s Downovým syndromem, doplněný citací „Zajímavých názorů“. Celou analýzu odpovědí této skupiny dotazovaných uvádíme v rámci příloh č. 14, 15 a 16.

[tab:END]